|
||
|
|
||
Jedná se o standardní Choleskyho řešení založené na rozkladu matice systému. Výhodou této metody je, že může být najednou řešeno více pravých stran. Tento typ řešení je efektivní obzvláště pro malé a středně velké problémy, kdy není nutný swap disku. Limit závisí na velikosti problému a na velikosti přístupné paměti RAM.
Dá se říci, že toto řešení je pro většinu úloh více výhodné.
Nevýhoda tohoto řešení se může objevit u extrémně velkých úloh. Při nedostatku paměti RAM může doba výpočtu výrazně vrůst. A navíc, jestliže není přístupný dostatek místa na disku, nebude vůbec možné tuto úlohu řešit.
Je-li problém nadměrný a má málo numerických podmínek, může být chyba zaokrouhlení tak velká, že přesáhne přijatelnou mez. To může vést k nerovnováze mezi výsledným zatížením a reakcemi. Rozdíl celkového součtu zatížení a reakcí by neměl být větší jak 0,5%, ale již hodnota 0,1% naznačuje, že výsledek může být podezřelý.
Obecně by mělo být přímé řešení použito pouze pro prutové konstrukce (bez 2D prvků) nebo pro rovinné konstrukce sestavených ze 2D prvků (např. deska nebo stěna).
V ostatních případech by mělo být jako výchozí metoda řešení použito přímého řešení. Použití iterativní metody řešení závisí na celkovém počtu uzlů, šířce pásu a velikosti paměti konkrétního počítače. Jestliže přímé řešení vede k nadměrnému swapování disku, je proces výrazně zpomalen a musí být využito iterativního řešení. Tento způsob řešení nevyžaduje tolik paměti - 150 000 uzlů potřebuje kolem 250 MB RAM. Dalším důvodem pro použití iterativního řešení může být špatná určitelnost výpočetního systému. Tyto numerické problémy mohou způsobit odchylku mezi celkovým zatížením a součtem reakcí. Je-li tato odchylka větší než 5%, bude zobrazeno varování a metoda přímého řešení bude nahrazena metodou iterativní.