|
||
|
|
||
Zatěžovací stavy definované v projektu mohou být kombinovány v kombinacích zatěžovacích stavů. Kombinace pak mohou být použity pro vyčíslení výsledků a pro posouzení podle národních norem.
Kombinace mohou být různých typů. Každý typ je používán pro jiný druh posudku. Nicméně všechny typy kombinací mohou být použity pro výchozí výpočet výsledků (tj. pro posouzení vypočtených vnitřních sil).
Program SCIA Engineer umožňuje uživateli použít tři různé typy kombinací: lineární, obálka a normová.
Lineární kombinace jako nejjednodušší kombinace nemá význam pro následující úvahu.
Když je ale použita buď obálka a nebo normová kombinace, pak jsou zde dva rozhodující body:
|
Uživatel pracuje s kombinací jako s černou „skříňkou" |
Uživatel věří programu a nechce vidět vyčíslení, které probíhá „v zákulisí". |
|
uživatel rozloží kombinaci na všechny možné kombinace |
Uživatel vidí vyčíslení všech lineárních kombinací vytvořených ze sady vybraných zatěžovacích stavů vložených do kombinace. Ale počet těchto kombinací může být příliš velký a obvykle zanechá uživatele zmateného a konečné posouzení nejisté, nemluvě o snížení rychlosti odezvy programu. |
Nové řešení je založeno na dynamickém vytváření seznamu „nebezpečných" kombinací.
Například, v příkladu uvedeném později je vytvořeno právě 7 „nebezpečných" kombinací. To je velmi rozumný počet ve srovnání s celkovým možným počtem lineárních kombinací (164 kombinací), které mohou být vytvořeny pro tento příklad.
Jsou zde dva přístupy jak vyšetřit „nebezpečné" kombinace.
|
na pozadí |
Kombinace jsou vytvořeny na pozadí a uživatel není vůbec zatěžován. |
|
na popředí |
Uživatel se může rozhodnout rozložit definovanou kombinaci a vidět „nebezpečné" kombinace. |
Poznámka 1: Bez ohledu na vybraný přístup numerické výsledky budou shodné, neboť pro oba přístupy je výpočet proveden pro stejné kombinace.
Poznámka 2: Navíc, vznikne-li zvláštní potřeba, uživatel stále může vybrat rozložení zadané kombinace na všechny možné lineární kombinace, které mohou být vyčísleny jedna po druhé.
Termín "Pokročilé" kombinace zatěžovacích stavů používáme pro takové kombinace, které jsou navrženy pro jiný typ výpočtu než je linaární stabilita. Tyto kombinace jsou zpracovány odděleně v příslušných kapitolách.
Poznámka: Nelineární kombinace MUSÍ být definována, jestliže chce uživatel provádět nelineární výpočet. Stabilitní kombinace MUSÍ být definována, jestliže chce uživatel provádět stabilitní výpočet. Jestliže není některá z těchto kombinací zadána (nelineární nebo stabilitní) nebude v dialogu Výpočet odpovídající výpočet přístupný.