|
||
|
|
||
DŮLEŽITÉ: Součinitele bezpečnosti lze nastavit v nastavení Národní přílohy.
gama M0
Dílčí součinitel spolehlivosti pro únosnost průřezů bez ohledu na třídu (standardně 1,4)
gama M1
Dílčí součinitel spolehlivosti pro odolnost dílců vůči ztrátě stability stanovený během posudků dílců (1,0)
gama M2
Dílčí součinitel spolehlivosti pro pevnost průřezů v tahu (1,25)
Tyto výchozí typy posuvnosti styčníků budou použity pro všechny pruty kromě těch, pro které je provedeno individuální nastavení typu posuvnosti. Typ styčníků se používá při výpočtech součinitelů vzpěru.
Y-Y
Je-li zapnuto, dílce jsou posuvné pro vzpěr podél osy Y-Y.
Je-li vypnuto, dílce jsou neposuvné pro vzpěr podél osy Y-Y.
Z-Z
Je-li zapnuto, dílce jsou posuvné pro vzpěr podél osy Z-Z.
Je-li vypnuto, dílce jsou neposuvné pro vzpěr podél osy Z-Z.
Max poměr k
Vypočítaná hodnota součinitele je omezena a nesmí překročit tuto zadanou hodnotu.
Max. štíhlost
Pokud štíhlost posuzovaného prutu překročí tuto hodnotu, program vytiskne do výstupu upozornění.
Součinitele vzpěru pro 2. řád
V souladu se zadáním Pokud byla data o vzpěru definována, jsou považována za výsledky výpočtu podle teorie druhého řádu.
Vše neposuvné Celá konstrukce je považována za neposuvnou.
Vzpěrné křivky pro klopení
Obecný stav Lze jej použít ve všech případech.
Válcované nebo ekvivalentní svařované průřezy Lze použít pouze na válcované či ekvivalentní svařované průřezy, ale poskytne lepší výsledky než obecný případ.
Národní dodatek stanoví, zda lze použít druhou volbu či nikoliv.
Více informací naleznete v Teoretickém manuálu.
Metoda pro C1 C2 C3
a) ENV 1993-1-1 Příloha F: Je-li zvoleno ENV 1993-1-1 Příloha F pak se C1, C2, C3 určují podle jmenované přílohy.
b) ECCS 119/Galea: Je-li zvoleno ECCS119/Galea pak se C1, C2, C3 počítají podle ECCS 119 a tabulky Galea.
c) Lopez, Yong, Serna: Je-li zvoleno Lopez, Yong, Serna pak součinitele C1, C2, C3 počítají podle Lopeze.
Více informací naleznete v Teoretickém manuálu.
Modifikované návrhové pravidlo pro klopení U průřezu
Je-li zvoleno, použije se modifikované pravidlo - více naleznete v teoretickém manuálu.
Aplikovat C1 pro obecné průřezy
Je-li zvoleno pro kterýkoli průřez (mimo I, kruhovou či obdélníkovou trubku) Mcr se spočte jako Mcr = C1 * Mcr0..
Jen elastický posudek
Je-li tato volba zaškrtnuta, jsou všechny pruty posuzovány pouze elastickým posudkem a není prováděn posudek boulení.
Poznámka: Pro EC-EN: posudek jako průřezy třídy 3, je použito Wel a není uvažováno boulení.
Jen posudek na únosnost
Pokud je zaškrtnuto, bude proveden pouze posudek únosnosti. Stabilitní posudek proveden nebude.
Rovinný vzpěr je zohledněn výpočtem podle 2. řádu
Je-li zvoleno, neprování se posudek rovinného vzpěru protože tento jev byl již zohledněn výpočtem podle teorie druhého řádu.
Poznámka: Aby se jev zohlednil, redukční součinitel se nastaví na 1.
Momenty na sloupech v jednoduché konstrukci
Tato volba automaticky spočte přídavné momenty ve sloupech v místech kloubového připojení nosníků.
Více informací naleznete v Teoretickém manuálu.
Použít posudek lešení pro kruhové trubky a číselné průřezy
Je k dispozici pouze při aktivování funkcionality "Lešení".
Je-li zapnuto, bude dílec posouzen jako prvek lešení s kruhovým průřezem podle EN 12811-1..
Viz teoretický manuál.
teplotní křivka
Dostupné parametry teplotní křivky:
křivka ISO 834
externí požární křivka
hydrokarbonová křivka
doutnající oheň.
součinitel přenosu tepla prouděním
Výchozí hodnota 25 W/m2K
- EN 1991-1-2 čl. 3.2.1(2)
emisivita vztažená k požárnímu úseku
Výchozí hodnota 1,0
– EN 1991-1-2 čl. 3.1(6)
emisivita vztažená k povrchu materiálu
Výchozí hodnota 0.70
- EN 1993-1-2 čl. 2.2(2)
opravný součinitel pro nosníky vystavené požáru ze 3 stran
Opravný součinitel pro nespojité rozložení teploty napříč průřezem vystaveným požáru ze tří stran. Výchozí hodnota 0.70
K1 - EN 1993-1-2:, 4.2.3.3. (7).
polohový faktor toku tepla sáláním
Výchozí hodnota 1,0
- EN 1991-1-2 čl. 3.1.(6)
typ analýzy
Posudek požární odolnosti lze provést ve třech oblastech:
oblast pevnosti
oblast teploty
oblast časová.
V pevnostní oblasti se odolnost posuzuje po zadaném čase. V teplotní a časové oblasti se teplota materiálu posuzuje v zadaném čase a porovnává se s kritickou teplotou materiálu.
iterační proces
Kritická teplota materiálu se vypočte pomocí analytických vzorců daných normou nebo iteračním výpočtem.
použít opravný součinitel pro efekt stínu
Opravný součinitel pro efekt stínu má výchozí hodnotu 1,00. Může být vypočten podle postupu daného normou.
ksh- EN 1993-1-2 čl. 4.2.5.1(1), (2)
Použít charakteristiky efektivního průřezu udané výrobcem
V tomto případě se efektivní průřezové charakteristiky dané výrobcem berou z údajů v knihovně efektivních průřezů místo toho, aby se počítaly podle EN 1993-1-3.
Více informací naleznete v Teoretickém manuálu.
Iterace výztuh 5.5.3.2(10) a 5.5.3.3(9)
Je-li zvoleno, aplikuje se iterační výpočet pro krajní a mezilehlé výztuhy podle 5.5.3.2(10) a čl. 5.5.3.3(9) z EN 1993-1-3.
Více informací naleznete v Teoretickém manuálu.
Celková iterace průřezu 5.5.2(3)
Je-li zvoleno, aplikuje se iterační výpočet pro celkový průřez podle 5.5.2(3) z EN 1993-1-3.
Více informací naleznete v Teoretickém manuálu.
Ignorovat posudek
Při aktivování této volby není nutno uvažovat lokální únosnost stojiny na příčnou sílu. To nastává například v situaci, kdy je lokální zatížení nebo podepření aplikováno přes úhelník, který je tak umístěn, že brání zkroucení stojiny. Viz také 6.1.7.1(3) z EN 1993-1-3.
Délka uložení Ss [mm]
Minimální délka je 10 mm - viz. čl.6.1.7.3(3) ).
Použít korekci Ia v (6.18)
Je-li zapnuto, pro Ia se provede modifikace v případě reakce v koncové podpoře.
Více informací naleznete v Teoretickém manuálu.
Interakce
Pro určení kombinované ohybové a tlakové osové únosnosti dovoluje EN 1993-1-3 čl. 6.2.5 EN 1993-1-3 dvě možnosti:
a) použít EN 1993-1-1 interakci podle čl. 6.3.3
b) použít alternativu podle EN 1993-1-3 čl. 6.2.5(2)
Více informací naleznete v Teoretickém manuálu.
Limit pro velkou osovou sílu 10.1.4.2(5)
Čl. 10.1.4.2(5) udává „relativně velkou osovou sílu“. V programu je toto kvantifikováno použitím limitní hodnoty.
Lze zadat pouze hodnoty mezi 0 a 1. Výchozí hodnota je 0,1.
Více informací naleznete v Teoretickém manuálu.
Lokální ztráta stability
Použít Lambda p,red 4.4(4)
Je-li zvoleno, použije se redukovaná štíhlost podle čl. 4.4(4) z EN 1993-1-5 - více informací naleznete v teoretickém manuálu.
Použít přílohu E.E.1(1)
Je-li zvoleno, redukční součinitel se spočte podle přílohy E z EN 1993-1-5 - více informací naleznete v teoretickém manuálu.
Výchozí parametry vzpěru se použijí vždy, když se zadává nový prutový dílec do projektu. Standardně, nové dílce přebírají tyto hodnoty. V případě potřeby lze tyto hodnoty později měnit a přiřadit hodnoty jednotlivým dílcům.
Vztahy pro vzpěrný systém
zz
Systémová délka pro vzpěr kolem lokální osy zz (měkká osa). Jedná se obvykle o délku mezi body zavětrovanými ve směru lokální osy yy.
yz
Systémová délka pro prostorový vzpěr Jedná se o délku mezi zábranami proti kroucení.
lt
Systémová délka pro klopení. Jedná se obvykle o délku mezi body zavětrovanými ve směru yy (délka mezi příčnými výztuhami).
Vzpěrné délky pro výpočet mají vždy tento tvar:
l = L * k
kde
l = efektivní vzpěrná délka pro výpočet
L = systémová délka
k = součinitel k
def y
Systémová délka pro výpočet ve směru lokální osy yy (tvrdá osa).
def z
Systémová délka pro výpočet ve směru lokální osy zz (měkká osa).
součinitel ky
a) spočítat: Hodnota součinitele je spočtena programem.
b) součinitel: Hodnotu stanoví uživatel.
c) délka: Uživatel zadá přímo vzpěrnou délku.
součinitel kz
analogické k součiniteli kz
Vliv polohy zatížení
Má vliv na posudek klopení. Zohlední destabilizující zatížení v momentovém součiniteli pro klopení.
(viz teoretický manuál).
Destabilizující zatížení jsou taková, která působí nad úrovní středu smyku a mohou se pohybovat do strany spolu s nosníkem, který ztrácí stabilitu.
Vysvětlen vpočtu součinitelů ky a kz naleznete v teoretickm manulu. Pro dlec proměnn všááýýíííéíýíýášíýýííýéáíéýky nem součinitel ky ždn vznam. Vlastnosti pro vzpěr se počtaj pomoc kritick Eulerovy sly pro dan dlec (viz teoretick manul). Uživatel vak může zvolit, že definuje vzpěrnostn poměr pevně a ten se použije pro každ mezilehl bod dlce.
Maximální povolená relativní deformace se může nastavit odděleně pro jednotlivé typy prutových dílců.
1) Otevřete servis Ocel:
a) pomocí větve stromu Ocel,
b) nebo pomocí příkazu menu Strom > Ocel.
2) Zvolte funkci Nosníky >Nastavení a spusťte ji.
3) Zadejte požadované hodnoty a zvolte příslušné volby.
4) Potvrďte tlačítkem [OK].