|
||
|
|
||
Také modelování metody přesné nivelace v případě letmé betonáře je celkem jednoduché. Předpokládejme, že segmenty se předpínají 5 dní po vybetonování. Pro zjednodušení dále předpokládejme, že je použit pětidenní pracovní cyklus (posun a rektifikace vozíku, betonáž, předpínání). Jednotlivé fáze výstavby jsou graficky shodné s metodou přesné nivelace u letmo montovaných prefabrikátů jsou na obr. 8 zobrazeny červeně. Časový harmonogram jednotlivých kroků letmé betonáže je ukázán v tabulce 3.
Vlastní tíha segmentů je aplikována v okamžiku předpínání segmentů. Podobně jako vlastní tíha uzavíracích spár, i vlastní tíha segmentů působí v okamžiku betonáže. Příslušné segmenty v tom okamžiku ale neexistují z hlediska tuhosti (ani v modelu, ani ve skutečnosti) a nejsou schopny přenášet žádné zatížení. Ve skutečné konstrukci je zatížení přenášeno betonovacím vozíkem do předchozího segmentu jako bodové zatížení. S uvážením skutečnosti, že "mladý" beton je vystaven zatížení je správný požadavek statika zohlednit korektní časové okamžiky vlastní tíhy. To lze modelovat sadou bodových zatížení, které se zadají do zatěžovacího stavu aplikovaného na existující konstrukci (předchozí segment) v okamžiku betonáže nového segmentu. V okamžiku předpětí (a aplikování vlastní tíhy nového segmentu) musí být aplikována stejná sada bodového zatížení s opačným znaménkem, aby se předešlo zdvojení vlastní tíhy. Také zatížení od betonovacího vozíku lze do této sady dodatečně přidat a v případě např. mostu s konstantním průřezem lze oba zatěžovací stavy (přitížení a odlehčení) posouvat podél konstrukce spolu s betonáží nových segmentů. Pokud se má zohlednit také vliv dotvarování, musí se bodová zatížení definovat ve stálém zatěžovacím stavu a nikoli v nahodilém.
Opět lze pozorovat zlomy v průhybové čáře na obr. 12. Tyto zlomy jsou důsledkem toho, že přírůstky průhybu se vztahují k okamžiku betonování segmentu.